Clash of Wolves – Můj první turnaj je za mnou (video inside)

V sobotu 20.5.2017 jsem absolvoval svůj první zápas v BJJ – Clash of Wolves. Neobešlo se to bez strachu, zklamání, příběhů přátelství, stařecké moudrosti a magického realismu. Zápas se odehrál v TJ Tesla Brno.

V životě jsem na takové události nebyl. Takže to pro mě byla násobně nová zkušenost a jsem mile překvapen, jak hladký průběh to mělo.

No, hladký průběh…

Po příjezdu do Brna mě přivítal pohled na zpustošené náměstí. Já fakt do toho města nejezdím rád. Trvá to dlouho, je to daleko a je to tam hnusný. Nicméně budiž, včera jsem se rozhodl, že to jsem schopnej kousnout při zkrácení délky pobytu.

Fascinuje mě, kolik podniků je v centru města. A že příčetných podniků. A cenově dostupných. Z hlediska veřejnýho prostoru Brno prostě boduje. Ovšem je-li to k dobru, to nechávám stranou, protože není nouze ani o bizarnosti. Takže ze všech divností jmenuju dvě – jak jsem takhle potkal u koše kouřící gotičku v kostýmu surikaty a jak v místě, kde jsem bydlel, běhalo polonahé dítě v tričku s flitrovým nápisem Jude. Manželku zas zaujalo, že se po městě nepohybovaly žádní čistokrevní psi, ale jen kříženci.

No, večer před zápasem jsme strávili v baru 4 pokoje, protože tam celej den seděl kamarád. Já z toho podniku zas tak odvařenej nebyl, protože to je strašná hipsteřina. Ale aspoň měli jídlo a nemuseli jsme nakonec nic hledat.

S manželkou jsme bydleli v apartmánu ve Francouzské ulici na Cejlu. Tuhle chybu už asi znovu neudělám, protože byt byl de facto jen tenkostěnná přístavba. Ba hůř. Žaluzie se nedaly zatáhnout, dveře byly přímo proti postelím, záchod oddělený od postelí sádrokartonem…sádrokarton byl vlastně všude, takže jsme měli pocit, že sousedi jsou s náma v pokoji. O to hůř, že se blbě spalo, když začali v bytě pařit a hlučit. Tu noc jsem strašně nenáviděl čoboly, protože se celým dvorem, tichým Cejlem, neslo jen hysterické chechtání nějaké slovenské divy a cinkání lahví.

Brno se mi zkrátka nelíbilo. Jediná výhoda byla, že se tam všude dá dojít pěšky, což mi vyhovuje.

_20170520_083526

Ale k samotnému turnaji.

Clash of Wolves probíhal v TJ Tesla, což je krásná hala. Samotný turnaj se odehrával na 4 žíněnkách. Já startoval už v 10.00 jako 1. zápas v kategorii Masters – beginners.

pavouk

Když přišel rozpis, samozřejmě jsem okamžitě začal lovit, kdo je kdo a vyhodnocovat svoje šance, protože bylo jasný, že musím vyhrát alespoň 2 zápasy, abych se ocitl na bednách. Takže mě zajímalo kdo je Tomáš Buršík a jakého soupeře můžu očekávat z dvojice Vlastník-Kučera. Ani pečlivá příprava mě ale nepřipravila na to, co budu zažívat ve své hlavě a jak budu bojovat sám se sebou.

DSC_0251

I když se ukázalo, že má prognóza nebyla úplně blbá (k Tomášovi jsem nenašel žádnou relevantní informaci, takže jsem to bral jako hod mincí) a že bojová strategie: „Vyhrát první zápas a pak se děj vůle boží.“ Taky dávala docela smysl, nestačil jsem na borce, co přišli na žíněnku po Tomášovi, kterého jsem porazil po 2 minutách, když jsem mu nasadil kimuru.

Ve svých úvahách jsem odhadoval, že Jan Vlastník, který zápasí v pardubickém Pretorianu, je žhavý kandidát na bedny, kterých nakonec i dosáhl.

screenshot-www.nyx.cz-2017-05-21-22-09-33.png

Byl to můj soupeř č. 2 a pro mě představuje největší trauma turnaje. Ne, že by Honza zápasil blbě, ale protože si nemůžu odpustit, že jsem prohrál tak hloupě. Naprosto neskutečně pitomá začátečnická chyba. Ruce od těla. To mě stálo jistotu medaile a taky nasazeným arm barem namožený loket.

loket_namozeny.jpg

Dosud jsem se pořádně nesrovnal s tím, že jsme prohrál a samotného mě překvapuje, jak moc obtížně se moje ego s touto skutečností vyrovnává.

(edit 26.5.: S prohrou jsem se definitvně srovnal až v úterý 23.5., když jsem na sparringu zjistil, že jsem se zlepšil v tom, jak volím techniky a jak se bráním. Evidentně ta zkušenost pomohla (bylo by divný, kdyby ne). A Honza mi psal i svůj úhel pohledu, takže s jeho svolením: „Když jsme začali, zaznamenal jsme neskutečnou sílu, kterou disponuješ.. na druhou stranu ale taky křečovitost a nervozitu tzn. vycítil jsem šanci, že když tě nechám trochu utahat, naskytne se příležitost příhodného útoku. Následně jsme si zajistil guard a sledoval tvůj způsob boje.. časté tlačení lokte na krk mě nabízelo 2 varianty.. buď chytit loket a vzít ti záda, nebo chytit loket a provést armbar z guardu..
Osobně loket na krk dávám jenom proto, abych přiměl soupeře k obraně vlastního krku a tím mohl chytit jeho ruku v pro něj méně výhodné pozici.. tys tam ten loket nechával dlouhodobě a to byla podle mě chyba.“ S tímhle hodnocením musím souhlasit, jen jsem si vůbec neuvědomil, že tak moc pracuju s loktem na krku, to změním. Honza mi pak ještě poslal tenhle obrázek, kterým dobře demonstroval princip turnaje – jako jízda ve vysoké rychlosti.18718512_1505983799476578_1688801559_n.jpg)

Do turnaje jsem šel s jednoduchou rozvahou. Když se rozhoduje během jednoho 10minutového kola, musím šetřit energii a zbrkle se nevysilovat. Jsem zvyklý na 3minutové zápasy, který furt drilujeme, takže pro mě bylo docela náročný se hlídat. Moje kategorie začátečníků má navíc povolen jen relativně úzký množství technik, ze kterých jsem věděl, že budu chtít nasazovat jen ty, ve kterých se cítím jistě a o kterých vím, že s nimi nejčastěji úspěšně zakončuju během sparringů.

No, i mé sebehodnocení před zápasem se nakonec ukázalo být docela přesný, protože jsem si říkal, že si musím víc nacvičit úniky.

Třetím zápasem (a zápasem o třetí místo) toho dne byl Jakub Machač z brněnského MMA Clubu. Kuba na mě dobře naskočil, když se úspěšně vyhl mému countru po takedownu. Byl jsem příliš pomalý. Pomalost mě pak stála bronzovou medaili. Jakub mě držel celý 10minutové kolo v mountu, nedařilo se mi ho shodit. Mostoval jsem, zkoušel jsem elbow escape, ale Jakub byl jak přilepenej. Po zápase mi prozradil, že jsem ho celou dobu shazoval na blbou stranu, protože jsem ho tlačil do místa, kde měl možnost opory o volnou ruku. No, to jsme prostě neviděl, takže na tom musím ještě zapracovat.

Protože ani po 10 minutách nebylo rozhodnuto, šli jsme do rozstřelu. Jakub vyhrál los a zvolil si pozici seatbelt za zády. To jsem si říkal, že bude v pohodě, protože zrovna únik z téhle pozice jsme dost drilovali. Nicméně 29 vteřin bylo fakt pomalý. Jakub mi ze stejné pozice unikl za 19 vteřin a tak získal třetí místo.

Zápasu s Jakubem nelituju natolik, jako zápasu s Honzou. U Jakuba jsem pochopil, že naprosto plavu v únicích a musím si je víc nadrilovat. U Honzy jsem prohrál vyloženě svojí hloupostí.

Honza to zahrál zkušeně a patří mu poklona, jak si na mě počkal. Jak pavouk na mouchu:D Šel jsem mu furt po rukou, protože mým plánem byly kimury a americany. Případně arm bary, ale tam jsem moc nechtěl být, protože přechody jsou riskantní a nejsem si v nich jistý. Tahle strategie se mi u Honzy i vymstila, protože vedla k tomu, že jsem přehlédl jiné příležitosti pro jakoukoliv jinou techniku. A jak jsem mu šel po rukou, dal jsem mu možnost izolovat moje hnáty a nasadit mi arm bar. Tady vítězily zkušenosti a Honza byl lepší.

Zkusil jsem nasadil několik gilotin, kravat a hand gunů, ale kluci se vždy dokázali vysmeknout, což mě pak stálo pozici a musel jsem se víc snažit, abych ustál recovery fázi.

Překvapilo mě, kolik jsem se toho na tom závodě dozvěděl. Zjistil jsem, že jsem větší nervák, než jsem si myslel. Při každém nástupu mi srdce bušilo jak o závod a musel jsem se hodně soustředit, abych se dovedl uklidnit. Uvědomil jsem si, že jsem oproti soupeřům relativně silnější, ale že je to úplně k hovnu, protože technicky to furt není ono.

Zjistil jsem hodně i o svém okolí. Nejenže mě překvapilo, kolik lidí se mnou chtělo jet a nakonec i jelo, aby mě podpořili a fandili mi…ale překvapila i manželka, která je celou dobu proti tomu, abych zápasil. Do včerejška. To říkala, že nechce být vdovou. Od včerejška říká, že se jí tam líbilo, že ať jezdím, že chce být mladou vdovou a že možná začne i dělat BJJ, protože se jí líbí, jak se vždycky všichni poplácávají: „Dobrý to bylo, kámo“. A taky proto, že cvičenci chodí zápasit v upnutých hadrech, nebo polonazí, takže se na to prý dobře kouká.

Také jsem zjistil, že mám podobné noční můry jako kamarád. Stísněné prostory, hrůza z toho, že uvíznu, nebudu se moct hnout a bídně zhynu zaseknutý v nějaké takovéhle poloze. Je to i důvod, proč nechci být pohřben v rakvi, ale chci být spálen. Nechci se probudit 2 metry pod zemí a zjistit, že se nehnu.

Turnaj pěkně odsejpal, sledovat zápasy zkušenějších kolegů bylo poučné a doufám, že se v příštím ročníku zlepším. Rozhodně ale doufám, že budu na Říčanské potahání 5 – turnaj v grapplingu lepší, než teď v Brně. Takže koukejte dorazit fandit. Manželka říkala, že už mi vymyslela i značku pod kterou mám nastupovat. Takže budu bojovat jako Chajim – Hospodský povaleč. Podle manželčiny chovky šiperek.

Svůj první zápasnický turnaj v životě jsem absolvoval v Brně. Městě nekonečné bizarnosti. A skončil jsem na čtvrtém místě. Chybělo mi 10 vteřin do vítězství. Pochopil jsem, jak moc dlouhá doba je 10 vteřin.

Tuto nevýhru jsem sice zapil okamžitě, ale jen v malém kroužku. Zapití se zbytkem nedorazivších proběhne v pátek 26.5.2017 v BNT. Jste zváni. Bude to spojený i s ochutnávkou sýrů a bude to nekuřácký. Start v 19.00.

IMG_20170520_222543

Já teda ještě v neděli s manželkou odjel ke kamarádce Markétě S., která je taková naše vlčí máma, do výběhu jejích vlků, kde jsem si lízal rány a dával se dohromady. Moc mi tenhle relax pomohl k tomu, abych se srovnal s tím, že jsem teď přezdívaný Karel IV. a že vlastně na první zápas v životě to není zas tak špatný výsledek. Je vlastně dobře, že vím, že to mohlo být lepší. Jsem rád, že jsem mohl poměřit síly se zdatnějšími soupeři, protože mi dali možnost se zase naučit něco nového.

IMG_20170521_135955

Pánové, díky za tuto lekci! A celému mému doprovodu děkuju za podporu, bez které bych to asi měl tendenci vzdát, protože tvl, cestovat do Brna je dlouhý pro člověka, který má problémy se kamkoliv vejít a tak nesnáší cestování. Moc děkuju za fandění a následnou podporu, když jsem prohrál. Hodně mi to pomohlo. Pochopitelně nesmím zapomenout ani na Lukáše B., který mi dělá sparringa v posilce a dobře na mě nakládá činky.

Neděli jsem následně zakončil opravou vypínače u kamaráda Pavla T. Jeho provizorní způsob oprav mi přišel naprosto luxusní:

 IMG_20170521_163434
No, tak jako tak si odnáším velkou lekci a ohromnou chuť zkusit to znovu, takže to vlastně dopadlo naprosto skvěle.
Jak to probíhalo můžete vidět na tomto videu. Jde o hrubý, nesestříhaný materiál, kdy jsem jen jednotlivé zápasy zařadil za sebe a dál s nima nic nedělal. Jdou tedy logikou První zápas, druhý zápas a třetí, poslední zápas o třetí místo. Highlighty z tohoto záznamu budu teprve vybírat a vystříhávat, takže na kratší a dynamičtější záznam si chvíli počkáte. Ale jak na to tak koukám, tak to žádný velký pokoukání není. Ale dobrý mít to zaznamenaný.

1. zápas:

 2. zápas

3. zápas

Tak jako tak, buď doražte v pátek 26.5.2017 do toho BNT, nebo 24. 6. do Říčan. FB událost červnového turnaje je tu: https://www.facebook.com/events/1925318827713611/
Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s